Jdi na obsah Jdi na menu
 


     PRAHA: Jen v loňském roce 2006 hasiči evidovali 64 požárů od blesku, byly přitom zraněny 4 osoby a způsobeny škody ve výši téměř 12 milionů korun. V předcházejícím roce 2005 hasiči zaznamenali 66 požárů od blesku, bylo přitom zraněno 9 osob a způsobeny škody ve výši zhruba 9,8 milionu korun. V roce 2004 došlo k 51 požárům způsobeným blesky a také počty zraněných (2) a škody ( 6 milionů Kč) způsobené těmito požáry byly v roce 2004 výrazně nižší než v roce 2005.

Obrazek

I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka, končívají podobné případy mnohdy tragicky a proto je dobré chovat se za bouřky rozumně:

• Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujte výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek.

• Pokud se v době bouřky nacházíte venku, schovejte se. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné bleskosvodem. V přírodě se můžete bezpečně schovat v hustém lese a háji, nižším porostu, úzkém údolí nebo u úpatí vysoké skalní stěny.

• Naopak se rozhodně neschovávejte pod osamělými stromy, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez bleskosvodu (např.staré hájence). Velké bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé kostely), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.

• Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Jelikož je blesk jak známo silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči. Za bouřky venku nepřenášejte kovové předměty (ani deštník!!) – fungují totiž jako bleskosvod. Stojí za to si připomenout případ z předloňského roku, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky. Ačkoliv za bouřky si většinou na nedostatek větru nemůžeme stěžovat, není vhodné ani pouštění draků.

• Při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejte ani se neschovávejte pod osamocenými stromy, v obou případech by vás blesk mohl zasáhnout.

• Během bouřky nezůstávejte na kopcích a holých pláních. Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe.

• Nezdržujte se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání.

• Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).

• Většinu bouřek doprovází i silný vítr, který také představuje riziko. Proto se držte v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve můžou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení (shozené dráty mohou být stále po proudem).

• Pokud vás zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Jestliže necháte okna i dveře zavřená, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejte pozor na padající stromy či větve.

• Pokud jste v budově, během bouřky se raději zdržujte na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Nezapomeňte zavřít okna a odpojit z elektřiny televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka.

• Během bouřky dávejte pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí proud. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod.

Blesk je silný elektrický výboj vzniklý v atmosféře. Úder blesku lze chápat jako zkrat mezi mrakem a zemí, kdy se výboj sestupující z mraku setká s výbojem ze země. Takový výboj o několika desítkách až stovkách tisíc ampér může nejen způsobit požár, ale kvůli tzv. přepěťovým impulsům i značné škody na elektrických a elektronických přístrojích a zařízeních, a co hůř, zapříčinit i úrazy lidí elektrickým proudem.

Jsou zaznamenány také případy, kdy po zásahu bleskem došlo k průmyslovým haváriím a tedy i astronomickým ekonomickým ztrátám (např. v roce 2002 v Polsku udeřil blesk do zásobníků ropné rafinérie, což způsobilo požár několika tisíc tun paliva.) Na vzniku těchto neštěstí se však bohužel často podílí lidská nedbalost.

V prvé řadě je nutno mít v pořádku hromosvodní soustavu (bleskosvod). Bleskosvod slouží především jako vnější ochrana budov před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku. Bleskosvod ochrání dům a jeho obyvatele před požárem nebo mechanickými a jinými nežádoucími účinky bleskového proudu. Také osoby nacházející se uvnitř nebo vedle objektu by měly být díky tomu chráněny před zraněním či dokonce smrtí kvůli průchodu bleskového proudu.

Vnější ochrana budovy proti účinkům blesku funguje následovně: jímací soustava - tedy jímací tyč a jímací vodiče - zachytí přímý úder blesku do objektu, bleskový proud je bezpečně sveden pomocí systému svodů do uzemňovací soustavy, která ho rozvede v zemi. Za podmínky, že je uzemnění správně zapuštěno do země a dostatečně odizolováno od samotné budovy, pak v zemi dojde k bezpečné neutralizaci blesku.

Zde platí jedno velice důležité pravidlo: Nesnažit se vše dělat svépomocí a při výběru zařízení dát na radu kvalifikovaných odborníků. Instalaci a údržbu hromosvodní soustavy bychom určitě měli svěřit odborné firmě - ostatně jako v případě všech záležitostí, souvisejících s elektřinou - ta je přece jenom stále skvělý „sluha,“ ale velmi záludný a nebezpečný „pán.“

Stejně jako všechny zařízení mající souvislost s elektřinou, musí být každá hromosvodní soustava udržována v provozuschopném stavu a procházet pravidelnou revizí. Ta by měla být provedena licencovaným revizním technikem přinejmenším každých 5 let u běžných objektů, v případě více rizikových budov (kde např. hrozí nebezpečí požáru a výbuchu) pak jednou za dva roky. Revize se rozhodně vyplatí, protože pokud není bleskosvod v pořádku, je to pro objekt i jeho obyvatele ještě nebezpečnější, než kdyby tam žádný nebyl.

Nutné je také dávat pozor na mechanickou pevnost a na ošetření bleskosvodu proti korozi. Zvlášť opatrně postupujte v případě, že rekonstruujete budovu. Po skončení prací nezapomeňte celou hromosvodní soustavu znovu uvést do funkčního stavu.


Bleskosvod musí mít instalovány zejména ty budovy, kde opravdu existuje reálné ohrožení a kde by mohl blesk ohrozit život a zdraví osob nebo způsobit značné majetkové škody. Jedná se například o činžovní domy, školské či zdravotnické budovy, průmyslové objekty, stavba na návrší atd. Záleží na odpovědnosti každého z nás, zda na svém rodinném domě, chatě či chalupě nechá nainstalovat hromosvodní soustavu, každý by si však měl uvědomit i rizika vyplývající z nedostatečně chráněného majetku. Stejně jako v případě jiných protipožárních opatření, také v ochraně proti blesku a obecně přepěťovým impulsům se rozhodně nevyplatí šetřit. Pokud je hromosvodní soustava v pořádku, ochrání nás před následky 99% úderů blesku.

Během bouřky však nejsme v ohrožení jen my, lidé, ale škody vpravdě fatální hrozí i našim elektrospotřebičům a vůbec všem přístrojům napájeným elektřinou. Blesk je totiž pulsní jev, který se v některých parametrech chová jako vysokofrekvenční proud. Jako elektrický fenomén má tak blesk vliv na veškerá elektrická zařízení na zemi nejen v blízkosti bouřky, ale může mít dopad na elektrické přístroje i ve střední vzdálenosti. Stačí pouze, aby blesk udeřil přímo do elektrického vedení a přepěťový impuls způsobený zásahem blesku může poškodit či zcela zničit elektroniku v okruhu několika kilometrů. I na velké vzdálenosti pak může mít impulsní přepětí v elektrické síti způsobené úderem blesku za následek poruchy chodu elektronických (a elektrických) přístrojů a snížení jejich životnosti. Počítače, audiotechnika, domácí videa, ovšem i domácí kuchyňské spotřebiče, plynové kotle apod. - v každém z těchto přístrojů se dnes nachází elektronické obvody, které mohou být při bouřce nenávratně zničeny.

Samotný bleskosvod, který je většinou konstruován především na ochranu budovy před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku, nám v ochraně domácích elektrospotřebičů příliš nepomůže.
Ideální samozřejmě je, když tyto přístroje během bouřky odpojíme z elektrické sítě (Je nutno zdůraznit, že v podobném případě nestačí jen vypnout vypínač či jistič, kvůli malé vzdálenosti mezi jističem a vypínačem se již v minulosti mnohokrát stalo, že impuls přeskočil a neštěstí bylo hotovo). Bohužel takové řešení je mnohdy obtížně realizovatelné, a to vzhledem k tomu, že užíváme stále modernější a složitější přístroje napojené nejen na napájecí zdroj, ale také např. na telefonní vedení, kabely či datové sítě, a odpojení je tak nejen pracné, ale i nevhodné. Některé přístroje musí fungovat i během bouřky (koneckonců i třeba požární signalizace, telefon atd.). Právě skrze tyto nejrůznější sítě se k nám do budovy může dostat přepěťový impuls způsobený například bleskem, který udeří v blízkém okolí (např. do sousedova domu, v okolí do země apod.) a který nám pak nenávratně zničí všechny přístroje napojené na elektřinu.

Řešením může být moderní zařízení sloužící k ochraně proti pulsnímu přepětí – tzv. přepěťová ochrana, která chrání nejen proti výbojům blesku, ale obecně proti jakýmkoliv prudkým výkyvům napětí v elektrické síti. Svodiče bleskových proudů a svodiče přepětí svedou přepěťový impuls bezpečně do země nebo do takového místa, kde nezpůsobí škodu. Stejně jako v případě bleskosvodů však platí jasná pravidla: vhodná zařízení a přístroje chránící náš dům před podobnými riziky bychom měli vybrat až po konzultaci s kvalifikovanými odborníky a odborné firmě bychom také měli svěřit jejich následnou instalaci a pravidelnou údržbu.
Potřeba přepěťové ochrany se stále zvyšuje, s tím, jak neustále roste počet elektroniky a elektrických spotřebičů v domácnostech. Navíc moderní přístroje jsou právě kvůli své větší sofistikovanosti stále méně odolné proti náhlým výkyvům napětí v elektrické síti. V tomto případě se určitě vyplatí na ochraně své a svých příbytků nešetřit, protože případné škody mohou být mnohem vyšší a někdy nenahraditelné (např. ztráta dat v počítači).

Zdroj: Generální ředitelství HZS ČR Autor: Petr Kopáček